Je jaro a je čas se zamyslet nad tím, jak zlepšit naší kondici a zdraví. Na naše zdraví jak fyzické, tak i psychické má velký vliv složení potravin, které jíme, pohyb a životní postoj.
Naše tělo potřebuje přísun energie - pohonné látky, jejichž základem ve stravě jsou syrové plody, ovoce, zelenina a obilniny, maso, ryby, vodu atd.
V dnešní době jsme obklopeni potravinami, které nejsou nevhodnější, jsou zničené nejen nadměrným zpracováním, ale také přidáním chutí, jaké se v přírodě nenachází. Rafinovaný cukr, vymleté obilniny, přesolené nasycené tuky, konzervy, sladké nápoje a mnoho dalších potravinových lahůdek denně útočí na naše organismy.
Toto je spíše, v našem vyspělém světe, cestou zpět. Výsledkem jsou obezita, cukrovka, kardiovaskulární nemoci, rakovina atd...
Dnes je dostupných mnoho informací o tom, co je nejlepší pro náš organismus. Někde se dočteme proč maso, mléko, vejce – ne, v jiných proč ano. Co je nejvhodnější, vegetariánství nebo veganství, dělená strava atd. Takže člověk může pochybovat o tom, co je vlastně nejlepší cesta.
Na přednášce „Ho'oponopono“ pan Dr. Ihaleakala Hew Len říkal, že je třeba jíst s láskou a přesvědčením, že z toho co jíme, si vezmeme jen to, co je pro naše tělo prospěšné.
Ale nazpět k tématu, vědci na celém světě dokázali analyzovat a vyrábět takové množství účinných potravinových látek, že si v nich jen stěží udržíme přehled. Vitaminy, stopové prvky, minerály, enzymy a koenzymy. Všude kolem nás se dovídáme, jak jsou pro naše tělo důležité, a kolik bychom měli dostat do těla denní dávky.
Čím bude více informací, tím bude větší zmatek, takže pravděpodobně mnozí z nás dojdou k závěru, že je dobré se vrátit k matce přírodě.
Když se tedy budeme držet několik zásad, měli bychom si udržet relativně dobré zdraví.
Snažme se omezit nebo úplně vynechat konzervované potraviny, konzumujme plnohodnotné potraviny, ne prázdné „hlušiny“. Je třeba proto omezit ze stravy bílou mouku a všechny výrobky z ní, rafinovaný cukr a všechno, co jej obsahuje a omezme solení.
Konzumujme více ovoce a zeleniny, nejlépe v syrovém stavu, rybí maso, trochu bílého masa, co nejméně červené. Vejce s mírou, mléko s ještě větší, nejlépe zakysané mléčné výrobky, tvaroh, brynzu nebo sýry s nízkým obsahem tuku.
Jídlo si rozdělme do pěti dávek, v menším množství, s odstupem několika hodin. Kombinujme jen dvě skupiny potravin, z nich jednou má být vždy ovoce nebo zelenina. Zvyšme příjem tekutin, čisté vody, minerální vody, bylinkových čajů a ovocných šťáv.
I když budeme dodržovat tyto zásady, budeme jíst chutně a bohatě. Při vaření dejme prostor fantazii nebo si vyberme z kuchařských knih jídla, která těmto zásadám odpovídají. Nebudeme potřebovat kupovat syntetické vitaminy a přepočítávat denně dávky, taková strava má všechny potřebné látky.
Měli bychom si i tak jednou za čas, za měsíc, dopřát třeba smažený řízek, slaninu nebo čokoládu, protože když budeme zdravě jíst, potom se s malým výkyvem tělo dobře vypořádá a spíše mu bude ku prospěchu.
Dalším zásadním pilířem našeho zdraví je dostatek pohybu a fyzická námaha. Protože díky fyzické námaze, se vše z dobré stravy dostane do celého organismu, do každé molekuly našeho těla. Pohyb je důležitý pro správnou činnosti našich pohybových, svalových a vnitřních orgánů.
Prospěšný pohyb je ranní cvičení, co nás učili ve škole nebo zátěž s činkou, atd. Můžeme si vybrat i z celé škály možností, jako je pilátes, tibeťané, strečink, jóga, důležitější než co cvičíme, je pravidelnost a důslednost. Pro udržení kondice a psychického zdraví jsou důležité i procházky na čerstvém vzduchu, turistika, cyklistika, plavání, ale i jakékoli jiné rekreační sporty, tanec, práce na zahradě...
Organismus je třeba i otužovat.
Pro naší celkovou pohodu je důležité mít cíle, nadšení, koníčky a zábavu. Je třeba dělat vše pro naší životní pohodu, ta nezáleží na nikom jiném, než na nás samotných. Cesta k životní pohodě je duševní klid, pokora, vděčnost, úcta k druhým i sama k sobě a bezpodmínečná láska.
Duchovní potravu můžeme hledat v přírodě, umění i v božím chrámu, ve svém nitru... Najděme si smysl života, konejme dobro a pomáhejme druhým, ale i sobě. Vždyť jen člověk, který miluje sám sebe, dokáže milovat druhé, jen člověk, který má úctu k sobě a k životu, má úctu k ostatním. Když jsem šťastní sami se sebou, potom jsou šťastní i lidé s námi.
Zbavme se stresu, tím, že budeme plánovat, dělat věci včas, netrapme se tím co bylo, nevytvářejme si domněnky, neberme si věci osobně, nehřešme slovem, dělejme vše tak, jak nejlépe dovedeme. Dívejme se na druhé s láskou a chovejme se k nim tak, jak chceme, aby se oni chovali k nám.
Naše tělo potřebuje duševní klid a lásku.
Je třeba si uvědomit, že my jsem strůjcem svého zdraví, svého štěstí, svého života, je třeba si vybrat to, co je pro nás dobré.
My jsem zodpovědní za své zdraví, či uzdravení.
